Hora charakteristický bod na obzoru. Cíl výletů a putování. Výrazný rys krajiny, vytvářející vlastní svět a vlastní identitu. Zdroj nashromážděné energie.

Hora očišťuje vědomí a učí pokoře. Otevírá před námi jiné prostory. Umožňuje obnovit pocit smyslu a síly. Poskytuje příležitost k pohledu z odlišné perspektivy - na svět i na sebe.

Hora je místem získávání moci, probouzení a stává se, že i osvícení. Je zprostředkovatelem mezi nebem a zemí. Je znamením a obrazem věčnosti. Hora je nádherná, překvapující a neopakovatelná. Nikoho nenechává netečným. Hora je výzvou.

Nás zajímá zejména Sněžka - hora nám nejbližší. Zajímá nás to, co bylo zapsáno v krajině kolem Sněžky a v jejím okolí, jaké jsou stopy lidských kontaktů s ní. Jak byla znázorňována a popisována. Co můžeme z tohoto svébytného zápisu vyčíst dnes a jak doplnit další arch k nekonečné knize Hory.

Fascinuje nás zkoumat, čím byla pro Čechy a Němce, jaký byl její význam ve slezské tradici, čím je v současné době pro Čechy a Poláky. Její přítomnost se odrazila v kultuře třech národů. V českém společenském povědomí je zapsána v proudu národního obrození a snah o nezávislost, ve slezské kultuře je vnímána hlavně prostřednictvím náboženského a lidového kontextu, čehož odraz můžeme nejjednodušeji nalézt v místních zvycích, původní tvorbě, uměleckém řemesle. V polské kultuře, po letech, kdy byla pouze turistickou atrakcí a hraniční horou zapletenou do politických hrátek, píše její další kapitolu současnost.

Mnohokulturnost, na níž jsou vybudovány dějiny našeho regionu, určuje jeho sílu a bohatství dědictví. Inspiruje k hledání kontinuity nějaké společné, přinejmenším pro umělce, linie vidění světa. Zda existuje umělecké pokračování, možná ne bezprostředním způsobem nebo programově, ale prostřednictvím podobných pocitů, navazování na stejné motivy nebo sobě blízké tématické koncepce čerpající z krkonošské krajiny? Zda má cosi společného způsob vidění prostoru? Jakou vizuální zřetelnost a umělecké formy dodávají pocitům a náladám, které v nich vyvolává hora? Jak stejná krajina, odlišně vnímaná romantiky a osvícenými realisty, je vnímána dnes? Zajímá nás odhalování rozdílů a podobností.

Zamyšlení nastoluje otázku: čím je regionální identita pro umělce? Zda obohacuje a nasměrovává do oblasti takové citlivosti, kam jiní nemají přístup? Zda neustálá přítomnost hor a krkonošské krajiny zanechává stopy v tvorbě každého druhu? Nakolik výrazné a pro koho čitelné? Zda Krkonoše dnes se svou energií, záhadnou atmosférou, neopakovatelnou architekturou krajiny mohou být i nadále přitažlivé pro turisty? Zda jejich mnohokrát popisovaný magnetizmus může i nadále spojovat a otvírat nové zkušenosti?

Nakonec, zda pozorovaný specifický "návrat k přírodě" je pouze příznakem konce století, rozmarem umělců unavených moderním uměním? A možná je to hlubší potřeba návratu k pramenům, k tomu, co je trvalé, původní a hezké.

Umělecký projekt "Kolem velké Hory" vzniká z potřeby akcentování přítomnosti umělců v Krkonoších a významu kultury v identifikaci tohoto regionu. Je dalším záměrem poznamenávajícím čitelným způsobem proud takového myšlení o regionu, prezentovaného prostřednictvím sympozií; o ochraně romantické krajiny Krkonoš, o odpovědnosti za slezské památky, program Sdružení sudetské kultury nebo nakonec, dá-li pánbůh, největší umělecko-výzkumný záměr posledních let polsko-německá výstava "Velkolepá krajina. Umělecké kolonie v Krkonoších ve 20. století".

Na hodnoty existující v tomto regionu poukazuje pro kulturní instituce společný záměr pod názvem "Krkonoše 2000. Svátek hor". Pokus o manifestaci celého místního uměleckého potenciálu. Takové aktivitě je nakloněn zájem a podpora realizace kulturních projektů prostřednictvím Euroregionu Nisa.

"Kolem velké Hory" soustřeďuje soubor aktivit, které zobrazují ikonografii hory tří národů prostřednictvím: výstavy, filmového dokumentu o životě umělců v Jelenohorské kotlině, vytvoření počítačové databáze, sympozia o identitě místa.

Výstava je souborem záznamů o intimních zkušenostech hory vytvořených tvůrci různých období a pokolení. Chceme ukázat Sněžku pohledem mistrů slezské, německé a české krajiny, polských poválečných umělců a současné pohledy na horu. Pohledy velmi rozmanité: přemítání o krajině, meditační pohledy do vnějšího i vnitřního světa, pokusy o definování krajiny jazykem malířů, zachycení toho, co je v přírodě proměnlivé a toho, co je trvalé, ale také specifické experimenty nebo hledání způsobu převedení ideje hory na více současné plastické výrazové prostředky. Výstava přiblíží fenomén magie místa, fenomén krajiny a kreativní sílu hor vyjádřenou malíři, grafiky, fotografy - v historické části, v části současné rozšířenou o díla: sochařů, keramiků a autorů uměleckých instalací. Nemůžeme umístit jiné zajímavé a důkladné zpracování zasluhující odkazy: literární, hudební, etnografické nebo fotografické. Doufáme, že alespoň část z nich se stane předmětem následujících edicí "Kolem velké Hory".

Tato výstava je podnětem k diskusi: o společném kulturním dědictví, o plodnosti uměleckého života a duchovním bohatství Krkonoš, o překonávání bariér, hledání a spojování pramenů přispívajících ke vzniku trvalých hodnot. Tím významnější je účast českých partnerů na projektu, jež je předzvěstí další bohaté spolupráce.

Je to také přidání se k debatě Dolních Slezanů o identitě regionu. Tento osobitý most mezi minulostí a přítomností se zdá důležitý zejména nyní, kdy Jelenohorská kotlina pro zde narozená současná a další pokolení je naší malou vlastí, kterou přijímáme s celou její historií i přínosem a pocitem povinnosti pokračování a obohacování nalezeného dědictví. Je to na jedné straně nostalgické putování kolem Sněžky a na straně druhé potřeba poukázání na skutečnost, že na této úrodné půdě vzniká další, stejně bohatá kulturní vrstva.

Janina Hobgarská